Meze náboženské svobody v Listině práv a svobod

Článek 16

(1) Každý má právo svobodně projevovat své náboženství nebo víru buď sám nebo společně s jinými, soukromě nebo veřejně, bohoslužbou, vyučováním, náboženskými úkony nebo zachováváním obřadu.

(2) Církve a náboženské společnosti spravují své záležitosti, zejména ustavují své orgány, ustanovují své duchovní a zřizují řeholní a jiné církevní instituce nezávisle na státních orgánech.

(3) Zákon stanoví podmínky vyučování náboženství na státních školách.

(4) Výkon těchto práv může být omezen zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu veřejné bezpečnosti a pořádku, zdraví a mravnosti nebo práv a svobod druhých.

-Příkladem omezení náboženských práv (tajemství zpovědi) je např. par. 367 Trestního zákoníku (Nepřekážení trestnému činu), který neuděluje výjimku kněžím, pracovníkům církve vázanými tajemstvím zpovědi ani advokátům

-Jedná se především o závažné trestné činy, u kterých je společenský zájem na jejich překažení